Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zájezd chrámového sboru 2008

26. 8. 2008

Zájezd farního chrámového sboru 2008

  

       23. srpna jsme se rozjeli za poznáváním regionu „Litovelsko“. V Jaroměřicích  u Jevíčka jsme navštívíli poutní místo Kalvárie, v obci Javoříčko jsme shlédli památník vyhlazení obce,  v obci Kozov jsme se posilnili obědem, prohlídka hradu nás čekala na Bouzově,  v obci Mladče jsme obdivovali krásy jeskyní, v Chudobíně jsme si prohlédli  pravoslavný kostel a v  Křelově jsme byli  seznámeni s historií kostela sv. Jiljí.

 Poutní místo Kalvárie, v našich zemích ojedinělé, připomíná svým rozvržením Jeruzalémskou Golgotu. Na strmém kopci, jižně od Jaroměřic, byl postaven v  r. 1664 kříž, kde se konaly pobožnosti. Na témže místě byla postavena kolem r. 1680 kaple majitelem jaroměřického panství Františkem Juliem Šubířem jako poděkování za záchranu morové nákazy. Zakladatelem dnešní „Hory Kalvarie“ byl Šubířův syn František Michal Šubíř, který na poděkování za záchranu života své mladé ženy chtěl rozšířit stávající kostel. Na vybudování celého koplexu se zasloužil moravskotřebovský františkán Jeroným Weith, který v jaroměřickém kopci shledal podobnost s jeruzalémskou Golgotou. J. Weith přesvědčil manžele Šubířovi k vystavění chrámu, který měl obsahovat všechna tajemství umučení Páně dle vzoru jeruzalémské hory Kalvárie a křížovou cestu. Legenda praví, že manželka Františka Michala Šubíře se při porodu jejich prvního dítěte tři dny svíjela v bolestech a lékaři byli zcela bezradní. Manželé se tehdy obraceli v modlitbách ke kapli na kopci a slibovali, že přežije-li paní toto nebezpečí, rozšíří kapli na kopci na kostel. Bůh prosby manželů vyslyšel a matku i dítě zachránil.  F. J. Šubíř kapli zasvětil ke cti Povýšení svatého kříže a svatých patronů proti moru: sv. Fabiána, sv. Šebstiána,  sv. Rocha  a sv. Rozalie. Jako autor projektu chrámu se uvádí slavný J. Santini.  

     Z Jaroměřic nahoru na Kalvárii vede k poutnímu kostelu  křížová cesta. Zvláštností proti běžné křížové cestě je to, že jaroměřická křížová cesta má jen 11 zastavení.  Pobožnost musela být tedy pro tuto křížovou cestu patřičně upravena. Vnější zpodobnění cesty se u jednotlivých  zastavení liší - na začátku je kaple, pak pískovcové sloupy, nakonec obrazy.

     Hlavním bodem chrámu je hlavní oltář s obrazem hlavy Kistovy (tzv. Salvator), posvěcený v Římě v kostele „ad Sancta Sanctorum“ (Svatyně svatých), kde visí originál. Na bočním oltáři vpravo  jsou ve skleněné rakvi znázorněny nástroje Kristova umučení a plátno, do něhož byl mrtvý Ježíš zabalen. Na bočním oltáři vlevo jsou ve skleněné rakvi ostatky sv. Feliciána.  Za hlavním oltářem je kaple, zvaná „Zahrada Getsemanská“, kde jsou plastické reliéfy Krista a  apoštolů na hoře Olivové, mariánský obraz a křtitelnice z 15. století. Je zde provedena zvláštní omítka na způsob jeskynních tvarů.      

 Atmoséra dávné minulosti na nás dýchla v Mladečských jeskyních, o celkové délce  1080 m s výškovým rozdílem 27 m. Byly objeveny v letech 1826-1828 při těžbě vápence. Se zájmem  jsme si prohlíželi  prostory s vysokými  rozervanýmni stropy  a  bohatě krápníkovou výzdobou, které vévodí monumentální stalgamit Mumie. Díky nálezu dokladů osídlení od starší doby kamenné (lebky, kostry lidí kromaňonského typu, nástroje,  zbraně a kostí vyhynulých obratlovců) se tyto jeskyně staly světově významnou archeologickou, paleontologickou i zoologickou lokalitou. V jedné z částí jsme žasli nad  útvary podobající se  biblickým výjevům: Betlém, Madona s dítětem, holubice, beránek, pastýř s ovcemi a  varhany.     

     Vděčnost nejen za milosti dnešního dne  jsme nejednou vyjádřili zpěvem LAUDATE OMNES GENTES, LAUDATE DOMINUM – CHVALTE PÁNA, VŠECHNY NÁRODY.  

 

Naďa Fraisová